Pěstování a odrůdy

Jak již bylo řečeno v úvodu, káva se připravuje ze semen rostliny zvané kávovník.
Jedná se stálezelený tropický keř, který, pokud není upravován, může dorůstat až do výšky kolem 5 m. Má tmavě zelené, leské listy, které jsou zhruba 10-15 cm dlouhé a asi 6 cm široké.

Původem pochází tyto rostliny z Etiopie, Súdánu, Keni, Guineje a Ugandy. Dnes jsou však pěstovány téměř všude, kde je pro jejich růst vhodná půda a vhodné klima. Zejména se jedná o státy latinské a jižní Ameriky, východní a střední Afriky a jihovýchodní Asie.

Taxonomie kávovníku:
Říše - Plantae (rostliny)
Podříše - Cormobionta (vyšší rostliny)
Oddělení - Magnoliophyt (krytosemenné)
Třída - Rosopsida (vyšší dvouděložné)
Řád - Gentianales (hořcotvaré)
Čeleď - Rubiaceae (mořenovité)
Rod - Coffea (kávovník)

V celosvětovém měřítku se nejvíce pěstují zejména dvě odrůdy: Coffea canephora (tzv. robusta) a C. arabica. Mezi další, méně známě a pěstované odrůdy pak patří C. liberica , C. excelsa , C. stenophylla , C. mauritiana , a C. racemosa.

Asi tři-čtvrtiny celosvětově vypěstované kávy je druh arabica, která sice obsahuje menší množství kofeinu než robusta (asi o 40 - 50%), zato má však lahodnější a jemnější chuť. Nevýhodou arabicy je naopak větší citlivost na přírodní podmínky a menší odolnost proti škůdcům a různým chorobám. Za jistou nevýhodu lze do jisté míry také považovat poněkud specifický proces zpracování, což arabicu činí o něco dražší než jiné druhy.
Druhý nejvýznamější druh - robusta - nemá sice v porovnání s arabicou tak kvalitní zrna, ale za to je poměrně nenáročná na pěstování, je odolnější proti škůdcům, obsahuje vyšší míru kofeinu a poskytuje i vyšší výnosy. Výhodou oproti arabice je i levnější proces zpracování. Celkově je však robusta považována za méně kvalitní, a je spíše používáná do různých kávových směsí.